Einmannbunker na haldě dolu Michal
Mapa stezky: ZDE
Jak se dostat dovnitř:
1. Vstup do tohoto objektu je volný.
2. Vstupem do objektu souhlasíte s pravidly bezpečnosti. Děkujeme za slušnost a udržování pořádku.
Během vycházek po ostravských průmyslových areálech můžete dodnes narazit na více či méně skryté připomínky událostí druhé světové války. Jsou jimi například zarůstající vstupy do protileteckých krytů nebo stopy po kulkách na zdech hal z neomítaného zdiva. Jedním z dochovaných svědků válečných let jsou také einmannbunkery. Jeden z nich stojí před vámi a stará se o něj spolek Pestré vrstvy. Víte, čemu sloužil?
Protiletecká civilní ochrana v době Protektorátu
Vznik Protektorátu v roce 1939 a počátek války vedl na našem území ke vzniku německé služby civilní protiletecké ochrany Luftschutz, která do své činnosti masově zapojila obyvatelstvo. Byl vytvořen systém varovných sirén a dohledu nad zatemňováním oken. Občané byli organizováni k budování protileteckých krytů v obytných domech i veřejných budovách, hasičské sbory stavěly požární nádrže a pozorovací stanoviště. Protileteckou ochranu bylo potřeba zajistit také pro průmyslové podniky či nádraží. Zatímco pro úkryt zaměstnanců sloužily v případě ohrožení prostorné protiletecké kryty, v areálech podniků a jejich blízkém okolí byly umisťovány také drobné prefabrikované bunkry sloužící jako pozorovatelny, pro které se již v průběhu války vžil název einmannbunkery.
Einmannbunkery
Einmannbunkery byly budovány v průběhu války na celém území Evropy ovládané nacistickým Německem v počtu několika desítek tisíc kusů. Do bunkru se mohli ukrýt až tři pozorovatelé, kteří mohli skrze průhledy pozorovat široké okolí. Bunkry se vyráběly z betonu v různých provedeních s hmotností kolem čtyř až pěti tun. V průmyslových areálech tvořily osádku bunkru jednotky Werkschutzu – závodní stráže, která měla během náletu za úkol sledovat účinky bombardování a označovat případná místa dopadu nevybuchlých pum. Díky těmto informacím bylo možné po náletu efektivněji řídit záchranné práce a zajistit tak co nejrychlejší obnovu provozu podniku.
Einmannbunker u dolu Michal
V průběhu druhé světové války byl jeden z einmannbunkerů vybudován na haldě u vedlejší brány do areálu dolu Michal, za níž se nacházela briketárna a nádraží Báňské dráhy. Kromě areálu briketárny, železnice a dolu měli pozorovatelé také dobrý výhled na Ferdinandovu kolonii na Briketářské ulici a na tehdy nově vystavěné hornické domy na dnešní Slámově ulici. Právě v těchto domech zahynula velká část ze čtrnácti obětí největšího náletu na Michálkovice z večerních hodin 25. února 1945. Zasažen byl také důl Michal, kde byla výbuchem letecké pumy poškozena třídírna uhlí, kterou dodnes můžeme vidět za pozorovatelnou na okraji areálu dolu u trati. Einmannbunkery nebyly konstruovány tak, aby odolaly přímému zásahu zbraní větší ráže, výbuchu granátu či pumy. Ochranu poskytovaly pouze proti střepinám a zásahům lehkých zbraní. Zůstává proto otázkou, zda michálkovickou pozorovatelnu poškodila střepina vybuchlé pumy z únorového náletu, nebo k jejímu poškození došlo až po válce při demolici areálu briketárny a následných úpravách haldy.
Obr. 1: Stav bunkru během úprav v roce 2020
Obr. 2: Nálezy ze spodní vrstvy sedimentů na dně bunkru, pravděpodobně předválečné lékové lahvičky
Projekt je realizován s finanční podporou statutárního města Ostravy.
partner projektu